Město Týnec nad Sázavou
Týn nad Vltavou
Přehled zpráv z lokality "Týn nad Vltavou". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Týn nad Vltavou
Týn nad Vltavou (německy Moldauthein) je město v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji.
Žije zde přibližně 8 000 obyvatel.
Doklady o osadě z mladší době kamenné byly nalezeny u Žimutic a archeologické nálezy z Týna a okolních obcí dokazují osídlení oblasti ve střední a mladší době bronzové. Nejstarší dochovaná písemná zpráva, potvrzující existenci Týna a zároveň dokladující zdejší biskupské dominium, je z prosince roku 1229. Týká se návštěvy pražského biskupa Jana II., který zde osobně figuroval v jednom z církevních sporů. Toto datum je dnes připomínáno jako počátek Týna nad Vltavou. K prudkému rozvoji Týna došlo v druhé polovině 13. století za biskupa Tobiáše z Bechyně. Přestože se nejstarší listiny nedochovaly, lze podle rychlého vzestupu osady předpokládat, že ji biskup „nadal" městskými právy a pravděpodobně i znakem (první určitá zmínka o Týnu jako městě je doložena až k roku 1327).
V roce 1721 bylo město již téměř cele obnoveno do podoby před třicetiletou válkou, především díky rozvíjející se síti erárních silnic. V říjnu 1898 byl Týn nad Vltavou připojen na železniční síť. Při dostavbě vodního díla Orlík v roce 1962 vzdutí Vltavy dosáhlo až k Týnu a domy ležící v zátopové oblasti musely být demolovány. Nejvýznamnějším zásahem do vzhledu města i okolí se stala stavba Jaderné elektrárny Temelín, zahájená v roce 1980. Pro potřeby elektrárny byla zřízena dvě vodní díla, nad Týnem přehrada Hněvkovice a pod Týnem Kořensko. Nové vzdutí hladiny Vltavy si vyžádalo zánik romantických týnských jezů. V okolí byly demolovány vesnice Knín, Temelínec, Březí, Podhájí a Křtěnov. Stavba Hněvkovické přehrady vyžadovala likvidaci vsi Jaroslavice. Pro zaměstnance elektrárny bylo vybudováno nové sídliště nad městem, nesoucí název původního naleziště a zdroje místních hrnčířů - Hlinky.
Turisticky je velmi zajímavé náměstí s kostelem sv. Jakuba, budova radnice a budova zámku v němž sídlí muzeum. V muzeu je k vidění sbírka vltavínů a rozsáhlá výstava loutek. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Mezi další pamětihodnosti patří: děkanství - fara čp. 220, dům čp. 84 - lékárna U Zlatého orla, dům čp. 86 a 87 - Stará pošta, arcibiskupský pivovar, kaple Panny Marie Karlovské, kašna, hrad, Solnice na malostranském břehu, boží muka na Malé Straně, rozhledna Semenec.
Žije zde přibližně 8 000 obyvatel.
Doklady o osadě z mladší době kamenné byly nalezeny u Žimutic a archeologické nálezy z Týna a okolních obcí dokazují osídlení oblasti ve střední a mladší době bronzové. Nejstarší dochovaná písemná zpráva, potvrzující existenci Týna a zároveň dokladující zdejší biskupské dominium, je z prosince roku 1229. Týká se návštěvy pražského biskupa Jana II., který zde osobně figuroval v jednom z církevních sporů. Toto datum je dnes připomínáno jako počátek Týna nad Vltavou. K prudkému rozvoji Týna došlo v druhé polovině 13. století za biskupa Tobiáše z Bechyně. Přestože se nejstarší listiny nedochovaly, lze podle rychlého vzestupu osady předpokládat, že ji biskup „nadal" městskými právy a pravděpodobně i znakem (první určitá zmínka o Týnu jako městě je doložena až k roku 1327).
V roce 1721 bylo město již téměř cele obnoveno do podoby před třicetiletou válkou, především díky rozvíjející se síti erárních silnic. V říjnu 1898 byl Týn nad Vltavou připojen na železniční síť. Při dostavbě vodního díla Orlík v roce 1962 vzdutí Vltavy dosáhlo až k Týnu a domy ležící v zátopové oblasti musely být demolovány. Nejvýznamnějším zásahem do vzhledu města i okolí se stala stavba Jaderné elektrárny Temelín, zahájená v roce 1980. Pro potřeby elektrárny byla zřízena dvě vodní díla, nad Týnem přehrada Hněvkovice a pod Týnem Kořensko. Nové vzdutí hladiny Vltavy si vyžádalo zánik romantických týnských jezů. V okolí byly demolovány vesnice Knín, Temelínec, Březí, Podhájí a Křtěnov. Stavba Hněvkovické přehrady vyžadovala likvidaci vsi Jaroslavice. Pro zaměstnance elektrárny bylo vybudováno nové sídliště nad městem, nesoucí název původního naleziště a zdroje místních hrnčířů - Hlinky.
Turisticky je velmi zajímavé náměstí s kostelem sv. Jakuba, budova radnice a budova zámku v němž sídlí muzeum. V muzeu je k vidění sbírka vltavínů a rozsáhlá výstava loutek. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Mezi další pamětihodnosti patří: děkanství - fara čp. 220, dům čp. 84 - lékárna U Zlatého orla, dům čp. 86 a 87 - Stará pošta, arcibiskupský pivovar, kaple Panny Marie Karlovské, kašna, hrad, Solnice na malostranském břehu, boží muka na Malé Straně, rozhledna Semenec.